|
| |
|
|
Porovnání a zhodnocení výsadeb řízkovanců jalovce obecného (Juniperus communis) z let 1981-1985, původem z PR Mšály
BUBLÍK, Martin
Jalovec obecný (Juniperus communis) je strom menšího vzrůstu nebo keř. Tento druh je v České republice původní a v krajině byl velmi rozšířený. Nachází se od nížin až po horské pásmo, z toho plyne, že je na půdní druh zcela nenáročný. Je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy České republiky, a to v důsledku změn v hospodaření v krajině. Cílem této práce bylo zmapování a zjištění stavu na zmiňovaných lokalitách, na kterých probíhal výzkum v letech 2004-2005 a v roce 2015. Na lokalitě Na Mšálech bylo nalezeno 135 jedinců. Na základě zjištěných údajů vyplývá, že celkový zdravotní stav se u sledovaných populací velice zhoršil, konkrétně na lokalitě Paříž.
|
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
|
Populace jalovce obecného (Juniperus communis) na území PP Česká Kanada v lokalitě Konrac
KOUPAL, Vít
Předmětem práce bylo mapování populace jalovce obecného (Juniperus communis) na lokalitě Konrac, která je součástí přírodního parku Česká Kanada. Sledovaná lokalita, resp. jalovce obecné na ní nepožívají zvláštní ochrany ze zákona, nejsou zde tedy prováděny zásahy cílené na zachování populace jalovce obecného. Na lokalitě Konrac bylo možno sledovat přirozený vývoj populace v podmínkách dnešní krajiny České Kanady, v podmínkách dnešních způsobů hospodaření. Na území byly popsány čtyři základní typy biotopů kamenné ostrůvky uprostřed luk, meze bývalých políček, okraje světlých porostů a okraje tmavých porostů. Na základě získaných a zpracovaných dat lze konstatovat, že biotop mezí bývalých políček je pro růst populace jalovce obecného perspektivní a to i bez zásahů člověka nad rámec stávajícího způsobu hospodaření na lokalitě.
|
|
|
Populace jalovce obecného (Juniperus communis) na hrázích třeboňských rybníků
PELÁN, Rudolf
Jalovec obecný (Juniperus communis) je keř nebo malý strom, který je v České republice autochtonní a dříve i hojně rozšířený. Svým výskytem je vázán na písčité, vysýchavé, ale i zamokřené půdy od nížin do hor. Od poloviny minulého století se však změnou hospodaření v krajině stal ustupujícím druhem a v současnosti již patří mezi ohrožené druhy květeny České republiky. Cílem této práce bylo zmapování populace na vybraném území Třeboňska se zaměřením na rybniční hráze s přihlédnutím k mapování dřívějšímu. Mezi další cíle patřila dendrometrie, zaměření jednotlivých exemplářů pomocí GPS souřadnic a vypracování mapových podkladů s výskytem jalovce obecného. Ve vybraném území bylo nalezeno celkem 190 exemplářů jalovce obecného, většina z nich se nacházela v lesích okolo rybníků.
|
|
|
Populace jalovce obecného (\kur{Juniperus communis}) ve vybraném území Plzeňského kraje
KELÍŠEK, Michal
Jalovec obecný (Juniperus communis) je keř či menší strom, v České republice původní a dříve hojně rozšířený. Dnes však patří mezi ohrožené druhy. Jeho galbuly, zvané jalovčinky, se používají jako koření nebo k výrobě alkoholických nápojů. Cílem této práce bylo zmapovat populaci jalovce obecného ve vybraném území Plzeňského kraje ? VKP Jalovcová stráň Odolenov, provést dendrologická měření a vypracovat mapové podklady. Na lokalitě byla zjištěna populace o velikosti 253 kusů původních jalovců a 260 kusů semenáčů, dosázených v letech 2010 ? 2011. U původních jalovců, které dosahují stáří cca 40 - 50 let byla zjištěna průměrná výška 290 cm při průměrném obvodu kmene 23 cm.
|
|
| |
|
|
Výskyt jalovce obecného (Juniperus communis) v jižní části CHKO Třeboňsko
DVOŘÁK, Martin
V této práci jsem se zabýval výskytem jalovce obecného v jižní části CHKO Třeboňsko. Nejprve jsem prostudoval odbornou literaturu věnující se problematice výskytu jalovce obecného ve světě a v dané oblasti. Po té jsem systematicky mapoval výskyt všech exemplářů v dané lokalitě, zapisoval jejich charakteristiky a fotografoval. Takto vznikla mapa výskytu všech jedinců v dané oblasti. Sebraná data jsem nakonec statisticky vyhodnotil a porovnal s pracemi, které se věnují stejné problematice v sousedních oblastech.
|
host ::
RSS.